High-altitude vegetation of the Western Carpathians - a syntaxonomical review

Biologia

Volumn 65, Issue 6, 2010, Pages 965-989

  Kliment, Ján ^a   Šibík, Jozef ^b   Šibíková, Ivana ^b   Jarolímek, Ivan ^b   Dúbravcová, Zuzana ^a   Uhlířová, Jana ^c  

^a Physics and Informatics   (Slovakia)

^b INSTITUTE OF BOTANY   (Slovakia)

^c Slovak National Museum   (Slovakia)

Author keywords

nomenclature; plant communities; syntaxonomy; vegetation survey

Indexed keywords

AXONOPUS FISSIFOLIUS; CARICI;

EID: 77958610699     PISSN: 00063088     EISSN: 13369563     Source Type: Journal    
DOI: 10.2478/s11756-010-0109-4     Document Type: Article

References (197)

1. Aichinger A. 1933. Vegetationskunde der Karawanken. Pflanzensoziologie 2: 1-329.
2. Albrecht J. 1969. Soziologische und ökologische Untersuchungen alpiner Rasengesellschaften, insbesondere an Standorten auf Kalk-Silikat-Gesteinen. Diss. Bot. 5: 1-91.
3. Barbero M. & Bonin G. 1969. Signification biogéographique et phytosociologique des pelouses écorchées des massifs méditerranées nord-occidentaux, des Apennins et des Balkans septentrionaux (Festuco-Seslerietea). Bull. Soc. Bot. France 116: 227-243.
4. Bělohlávková R. 1980. Rostlinná společenstva alpínského stupně Kriváňské Malé Fatry. Mscr., Administration of Malá Fatra National park, Varín.
5. Bělohlávková R. & Fišerová D. 1989. Festucion carpaticae alliancia nova - a new alliance of tall grasslands in the high Carpathian Mountains. Folia Geobot. Phytotax. 24: 1-24.
6. Borza A. 1934. Studii fitosociologice in Munţii Retezatului. Bul. Grǎd. Bot. Cluj. 14: 1-84.
7. Boşcaiu N. & Mihǎilescu S. 1997. Reconsideration of syntaxonomical position for Delphinion elati alliance in the Romanian vegetation. Proc. Inst. Biol. Rom. Acad., Annual Sci. Session, Bucharest, pp. 37-40.
8. Braun-Blanquet J. 1926. Le "climax complexe" des landes alpines (Genisteto-Vaccinion du Cantal), pp. 29-48. In: Braun-Blanquet J. (ed.), Études phytosociologiques en Auvergne, Clermont-Ferrand.
9. Braun-Blanquet J. 1930. Zentralalpen und Tatra, eine pflanzensoziologische Paralelle. Veröff. Geobot. Inst. Rübel 6: 81-123.
10. Braun-Blanquet J. 1948. La végétation alpine des Pyreńées Orientale. Consejo superior de investigaciones cientificas, Barcelona, 306 pp.
11. Braun-Blanquet J. 1949a. Übersicht der Pflanzengesellschaften Rätiens III. Vegetatio 1 (1948) 4-5: 285-316.
12. Braun-Blanquet J. 1949b. Übersicht der Pflanzengesellschaften Rätiens (IV). Vegetatio 2/1: 20-37.
13. Braun-Blanquet J. 1964. Pflanzensoziologie. Grundzüge der Vegetationskunde. 3. Aufl. Springer, Wien, 865 pp.
14. Braun-Blanquet G. & Braun-Blanquet J. 1931. Recherches phytogéographiques sur le Massiv du Gross Glockner (Hohe Tauern). Rev. Géogr. Alp. 19: 1-65.
15. Braun-Blanquet J. & Jenny H. 1926. Vegetations-Entwicklung und Bodenbildung in der alpinen Stufe der Zentralalpen. Denkschr. Schweiz. Naturforsch. Ges. 63: 183-349.
16. Braun-Blanquet J. & Tüxen R. 1943. Übersicht der höheren Vegetationseinheiten Mitteleuropas. S. I. G. M. A. Comm. No. 84: 1-11.
17. Braun-Blanquet J., Sissingh G. & Vlieger J. 1939. Prodromus der Pflanzengesellschaften. Fasc. 6. Klasse der Vaccinio-Piceetea (Nadelholz- und Vaccinienheiden-Verbände der eurosibirischnordamerikanischen Region). Comité International du Prodrome Phytosociologique, Montpellier, 123 pp.
18. Braun-Blanquet J., Emberger L. & Molinier R. 1947. Instructions pour l'établissement de la Carte des Groupements Végétaux. Causse Graille Castelnau, Montpellier, 45 pp.
19. Coldea Gh. 1984. Ľétude des pâturages basiphyles sous-alpins des Monts Rodnei (Les Carpathes Orientales). Contr. Bot. 1984: 137-154.
20. Coldea Gh. 1997. Classe Seslerietea albicantis Br.-Bl. 1948 em. Oberd. 1978, pp. 207-222. In: Coldea Gh. (ed.), Sanda V., Popescu A. & Stefan N., Les association végétales de Roumanie. 1. Les associations herbacées naturelles, Presses Universitaires de Cluj, Cluj.
21. Csürös Şt., Gergely I. & Csürös M. 1985. Studii fitocenologice asupra pajiştilor de Deschampsia caespitosa (L.) P. Beauv. din R. S. România. Contr. Bot. 1985: 141-159.
22. Dierssen K. 1992. Zur Synsystematik nordeuropäischer Vegetationstypen. 1. Alpine Vegetation und floristisch verwandte Vegetationseinheiten tieferer Lagen sowie der Arktis. Ber. Reinhold-Tüxen Ges. 4: 191-226.
23. Dierssen K. 1996. Vegetation Nordeuropas. Eugen Ulmer, Stuttgart, 838 pp.
24. Domin K. 1925. Festucetum carpaticae v Bielských Tatrách. Rozpr. České Akad. Věd 34/19: 1-25.
25. Domin K. 1929. Přispěvek k poznání vegetačních poměrů a květeny Malého Havranu v Bělských Tatrách. Spisy Přír. Fak. Karlovy Univ. 1929/101: 3-18.
26. Domin K. 1930. Zur Soziologie der chionophytischen Pflanzengesellschaften des Tatragebirges. Veröff. Geobot. Inst. Rübel 6: 167-190.
27. Dúbravcová Z. 1996. Spoločenstvá triedy Juncetea trifidi v Zapadných Karpatoch. CSc. thesis, mscr., Faculty of Sciences UK, Bratislava.
28. Dúbravcová Z. 2007. Salicetea herbaceae Br.-Bl. 1948, pp. 253-281. In: Kliment J. & Valachovič M. (eds), Rastlinné spoločenstvá Slovenska. 4. Vysokohorská vegetácia, Veda, Bratislava.
29. Dúbravcová Z. & Jarolímek I. 2007. Caricetea curvulae Br.-Bl. 1948, pp. 319-339. In: Kliment J. & Valachovič M. (eds), Rastlinné spoločenstvá Slovenska. 4. Vysokohorská vegetácia, Veda, Bratislava.
30. Dúbravcová Z. & Šibík J. (2006): K variabilite spoločenstiev zväzu Festucion versicoloris (Carici rupestris-Kobresietea bellardii). Bull. Slov. Bot. Spoločn. 28: 223-238.
31. Dúbravcová Z., Foltínová J., Paclová L. & Turečková J. 1976. Vegetácia subalpínskeho a alpínskeho stupňa Západných Tatier. Final report, mscr., Faculty of Sciences UK, Bratislava.
32. Dúbravcová Z., Lisická E. & Paclová L. 1980. Vegetácia vápencových a dolomitových obvodov Západných Tatier. Partial report, mscr., Faculty of Sciences UK, Bratislava.
33. Dúbravcová Z., Bernátová D., Dzubinová Ľ., Kliment J., Lisická E., Medovič J., Petrík A. & Bernát J. 1990. Nelesné rastlinné spoločenstvá Západných Karpát a hodnotenie negatívnych vplyvov na nelesnú vegetaćiu Tatier. Final report, mscr., Faculty of Sciences UK, Bratislava.
34. Dúbravcová Z., Jarolímek I., Kliment J., Petrík A., Šibík J. & Valachovič M. 2005. Alpine heaths in the Western Carpathians - a new approach to the classification. Ann. Bot., S. N. 5: 153-160.
35. Duvigneaud P. 1949. Classification phytosociologique des tourbiéres de l'Europe. Bull. Soc. Roy. Bot. Belgique 81: 58-129.
36. Eggler J. 1952. Übersicht der höheren Vegetationseinheiten der Ostalpen. Mitt. Naturwiss. Vereines Steiermark 81-82: 28-41.
37. Englisch T. 1993. Salicetea herbaceae, pp. 382-401. In: Grabherr G. & Mucina L. (eds), Die Pflanzengesellschaften Österreichs. Teil 2. Natürliche waldfreie Vegetation, Gustav Fischer, Jena.
38. Englisch T., Valachovič M., Mucina L., Grabherr G. & Ellmauer T. 1993. Thlaspietea rotundifolii, pp. 276-342. In: Grabherr G. & Mucina L. (eds), Die Pflanzengesellschaften Österreichs. Teil 2. Natürliche waldfreie Vegetation, Gustav Fischer, Jena.
39. Fajmonová E. 1980. Príspevok k poznaniu nitrofilných lemových spoločenstiev v Javorníkoch. Preslia 52: 333-345.
40. Foggi B., Nardi E. & Rossi G. 2001. Nomenclatural notes and typification in Sesleria Scop. (Poaceae). Taxon 50: 1101-1106.
41. Foucalt de B. 1990. Essai sur une ordination synsystematique des landes continentales a boreo-alpines. Doc. Phytosociol., N. S. 12: 151-174.
42. Gams H. 1936. Beiträge zur pflanzengeographische Karte Österreichs. I. Die Vegetation des Grossglocknergebietes. Abh. Zool.-Bot. Ges. Wien 16: 1-79.
43. Grabherr G. 1993a. Carici rupestris-Kobresietea bellardii, pp. 373-381. In: Grabherr G. & Mucina L. (eds), Die Pflanzengesellschaften Österreichs. Teil 2. Natürliche waldfreie Vegetation, Gustav Fischer, Jena.
44. Grabherr G. 1993b. Loiseleurio-Vaccinietea, pp. 447-467. In: Grabherr G. & Mucina L. (eds), Die Pflanzengesellschaften Österreichs. Teil 2. Natürliche waldfreie Vegetation, Gustav Fischer, Jena.
45. Grabherr G. 1997. The high-mountain ecosystems of the Alps, pp. 97-121. In: Wielgolaski F. E. (ed.), Ecosystems of the world. 3. Polar and alpine tundra, Elsevier, Amsterdam.
46. Grabherr G., Greimler J. & Mucina L. 1993. Seslerietea albicantis, pp. 402-446. In: Grabherr G. & Mucina L. (eds), Die Pflanzengesellschaften Österreichs. Teil 2. Natürliche waldfreie Vegetation, Gustav Fischer, Jena.
47. Grebenščikov O., Brillová-Suchá D., Kolláriková K., Ružička M., Schidlay E., Šmarda J. & Zahradníková-Rošetzká K. 1956. Hole južnej časti Veľkej Fatry. Vydavateľstvo SAV, Bratislava, 256 pp.
48. Hadač E. 1946. The Plant-Communities of Sassen Quarter, Vestspitzbergen. Stud. Bot. Čechoslov. 7/2-4: 127-164.
49. Hadač E. 1956. Rostlinná společenstva Temnosmrečinové doliny ve Vysokých Tatrách. Biol. Práce 2/1: 1-78.
50. Hadač E. 1962. Übersicht der höheren Vegetationseinheiten des Tatragebirges. Vegetatio 11: 46-54.
51. Hadač E. 1972. Fell-field and heth communities of Reykjanes Peninsula, SW Iceland (Plant communities of Reykjanes Peninsula, Part 5). Folia Geobot. Phytotax. 7: 349-380.
52. Hadač E. 1987. Plant ecological notes from the Belianske Tatry Mts. Biol. Práce 33/3: 5-95.
53. Hadač E. & Smola J. 1962. Struktura sněhové pokrývky některých nelesních společenstev Doliny Siedmich prameňov v Belanských Tatrách. Biológia 17: 98-113.
54. Hadač E. & Soldán Z. 1989. Rostlinná společenstva pramenišť a horských potoků v Bukovských vrších na severovýchodním Slovensku. Preslia 61: 343-353.
55. Hadač E., Březina P., Ježek V., Kubička J., Hadáčová V., Vondráček M. et al. 1969. Die Pflanzengesellschaften des Tales "Dolina Siedmich prameňov" in der Belauer Tatra. Vegetácia ČSSR, Ser. B. 2: 5-343.
56. Hendrych R. 1981. Bemerkungen zum Endemismus in der Flora der Tschechoslowakei. Preslia 53: 97-120.
57. Hennekens S. M. & Schaminée J. H. J. 2001. TURBOVEG, a comprehensive data base management system for vegetation data. J. Veg. Sci. 12: 589-591.
58. Holub J., Hejný S., Moravec J. & Neuhäusl R. 1967. Übersicht der höheren Vegetationseinheiten der Tschechoslowakei. Rozpr. Českoslov. Akad. Věd 77: 3-75.
59. Huml O., Lepš J., Prach K. & Rejmánek M. 1979. Zur Kenntnis der Quellfluren, alpinen Hochstaudenfluren und Gebüsche des Fǎgǎraş-Gebirges in die Südkarpaten. Preslia 51: 35-45.
60. Chytrý M. & Härtel H. 2007. Genisto pilosae-Vaccinion Br.-Bl. 1926, pp. 311-319. In: Chytrý M. (ed.), Vegetace České republiky. 1. Travinná a keříčková vegetace, Academia, Praha.
61. Jarolímek I. & Kliment J. 2008. Daphno mezerei-Dryopteridetum filicis-maris v Krivánskej Malej Fatre. Bull. Slov. Bot. Spoločn. 30: 239-246.
62. Jarolímek I. & Schlosser G. 1997. FYTOPACK - a system of programs to process phytocoenological tables. Biologia 52: 53-59.
63. Jarolímek I., Kliment J. & Valachovič M. 2002. The syntaxonomical revision of the riparian plant communities dominated by Petasites hybridus in Slovakia. Biologia 57: 471-492.
64. Jarolímek I., Šibík J. (eds) 2008. Diagnostic, constant and dominant species of the higher vegetation units of Slovakia. Veda, Bratislava, 332 pp.
65. Jarolímek I., Šibík J., Hegedüšová K., Janišová M., Kliment J., Kučera P., Májeková J., Michálková D., Sadloňová J., Šibíková I., Škodová I., Uhlířová J., Ujházy K., Ujházyová M., Valachovič M. & Zaliberová M. 2008. A list of vegetation units of Slovakia, pp. 295-329. In: Jarolímek I. & Šibík J. (eds), Diagnostic, constant and dominant species of the higher vegetation units of Slovakia, Veda, Bratislava.
66. Jeník J. 1959. Kurzgefasste Übersicht der Theorie der anemoorographischen Systeme. Preslia 31: 337-357.
67. Jeník J. 1961. Alpinská vegetace Krkonoš, Králického Sněžníku a Hrubého Jeseníku. Nakladatelství ČSAV, Praha, 409 pp.
68. Jeník J., Bureš L. & Burešová Z. 1980. Syntaxonomic study of vegetation in Velká Kotlina cirque, the Sudeten Mountains. Folia Geobot. Phytotax. 15: 1-28.
69. Kaiser E. 1926. Die Pflanzenwelt des Hennebergisch-Fränkischen Muschelkalkgebietes. Rep. Spec. Nov. Reg. Veg., Beih. 44: 1-280.
70. Kalliola R. 1939. Pflanzensoziologische Untersuchungen in der alpinen Stufe Finnisch-Lapplands. Ann. Bot. Soc. Zool. Bot. Fenn. Vanamo 13/2: 1-321.
71. Karner P. & Mucina L. 1993. Mulgedio-Aconitetea, pp. 469-505. In: Grabherr G. & Mucina L. (eds), Die Pflanzengesellschaften Österreichs. Teil 2. Natürliche waldfreie Vegetation, Gustav Fischer, Jena.
72. Kielland-Lund J. 1967. Zur Systematik der Kieferfelder Fennoskandiens. Mitt. Florist. Soziol. Arbeitsgem. 11/12: 127-141.
73. Klika J. 1932. Der Seslerion coerulae-Verband in den West-karpaten. Beih. Bot. Centralbl. 49B: 133-175.
74. Klika J. 1948. Rastlinná sociologie. Melantrich, Praha, 380 pp.
75. Klika J. 1955. Nauka o rostlinných společenstvech. Nakladatelství ČSAV, Praha, 361 pp.
76. Klika J. & Hadač E. 1944. Rostlinná společenstva střední Evropy. Příroda (Brno) 36: 249-259, 281-295. [sep. p. 1-26].
77. Klika J., Novák V. (eds), Gösl V., Gregor A., Hilitzer A., Káš V., Klečka A., Laník J., Mařan B., Mikyška R., Pelíšek J., Prát S., Spirhanzl J., Svoboda P. & Zlatník A. 1941. Praktikum rostlinné sociologie, půdoznalství, klimatologie a ekologie. Melantrich, Praha, 385 pp.
78. Kliment J. 1992. Hôľne spoločenstvá Veľkej Fatry a skupiny Zvolena. CSc. thesis, mscr., Institute of Botany SAS, Bratislava.
79. Kliment J. 1994. Anemono narcissiflorae-Avenelletum flexuosae Kmoníček 1935 emend. Kliment - "zabudnuté" spoločenstvo zväzu Calamagrostion arundinaceae. Bull. Slov. Bot. Spoločn. 16: 63-70.
80. Kliment J. 1997. Dve nové asociácie zväzu Calamagrostion villosae. Bull. Slov. Bot. Spoločn. 19: 136-148.
81. Kliment J. 1999. Komentovaný prehľad vyšších rastlín flóry Slovenska, uvádzaných v literatúre ako endemické taxóny. Bull. Slov. Bot. Spoločn., Suppl. 4: 1-434.
82. Kliment J. 2007a. Betulo carpaticae-Alnetea viridis Rejmánek in Huml et al. 1979, pp. 133-145. In: Kliment J. & Valachovič M. (eds), Rastlinné spoločenstvá Slovenska. 4. Vysokohorská vegetaciá, Veda, Bratislava.
83. Kliment J. 2007b. Nardetea strictae Rivas Goday et Borja Carbonell 1961, pp. 343-353. In: Kliment J. & Valachovič M. (eds), Rastlinné spoločenstvá Slovenská. 4. Vysokohorska vegetácia, Veda, Bratislava.
84. Kliment J. & Jarolímek I. 1995. The Rumex alpinus communities in Slovakia. Biologia 50: 349-365.
85. Kliment J. & Jarolímek I. 2002. Syntaxonomical revision of the Petasites kablikianus communities (Petasition officinalis) in the West Carpathians. Biologia 57: 101-118.
86. Kliment J. & Jarolímek I. 2003. Syntaxonomical revision of the plant communities dominated by Calamagrostis arundinacea (Calamagrostion arundinaceae) in Slovakia. Thaiszia-J. Bot. 13: 135-158.
87. Kliment J. & Valachovič M. (eds) 2007. Rastlinné spoločenstvá Slovenska. 4. Vysokohorská vegetácia. Veda, Bratislava, 388 pp.
88. Kliment J., Jarolímek I., Šibík J. & Valachovič M. 2004. Syntaxonomy and nomenclature of the communities of the orders Calamagrostietalia villosae and Adenostyletalia alliariae in Slovakia. Thaiszia-J. Bot. 14: 93-157.
89. Kliment J., Bělohlávková R., Bernátová D., Jarolímek I., Petrík A., Šibík J., Uhliřová J. & Valachovič M. 2005a. Syntaxonomy and nomenclature of the communities of the alliances Astero alpini-Seslerion calcariae and Seslerion tatrae in Slovakia. Hacquetia 4: 121-149.
90. Kliment J., Bernátová D., Jarolímek I. & Uhlířová J. 2005b. Floristic composition and syntaxonomy of the plant communities with Carex sempervirens subsp. tatrorum in the West Carpathians. Biologia 60: 37-56.
91. Kliment J., Jarolímek I. & Šibík J. 2007a. Mulgedio-Aconitetea Hadač et Klika in Klika 1948, pp. 23-129. In: Kliment J. & Valachovič M. (eds), Rastlinné spoločenstvá Slovenska 4. Vysokohorská vegetácia, Veda, Bratislava.
92. Kliment J., Bernátová D., Jarolímek I., Šibík J. & Uhlířová J. 2007b. Elyno-Seslerietea Br.-Bl. 1948, pp. 149-208. In: Kliment J. & Valachovič M. (eds), Rastlinné spoločenstvá Slovenska 4. Vysokohorská vegetácia. Veda, Bratislava.
93. Kmoníček V. 1935. Deschampsietum flexuosae ve Velké Fatře. Věda Přír. 16: 40-43.
94. Kmoníček V. 1936. Louky a pastviny středního Slovenska. Sborn. Českoslov. Akad. Zeměd. 11: 436-445.
95. Kočí M. 2001. Subalpine tall-forb vegetation (Mulgedio-Aconitetea) in the Czech Republic - syntaxonomical revision. Preslia 73: 289-331.
96. Kočí M. 2007. Subalpínská vysokobylinná a křovinná vegetace (Mulgedio-Aconitetea), pp. 91-131. In: Chytrý, M. (ed.), Vegetace České republiky 1. Travinna a keřičkova vegetace, Academia, Praha.
97. Kočí M. & Chytrý M. 2007. Alpínská vřesoviště (Loiseleurio-Vaccinietea), pp. 65-75. In: Chytrý M. (ed.), Vegetace České republiky. 1. Travinná a keříčková vegetace, Academia, Praha.
98. Kopecký K. 1968. Zur Polemik über die phytozönologische Erfassung der Flussröhrichtgesellschaften Mitteleuropas. Preslia 40: 397-407.
99. Kopecký K. 1969. Zur syntaxonomie der natürlichen Saumgesellschaften und zur Gliederung der Klasse Galio-Urticetea. Folia Geobot. Phytotax. 4: 235-259.
100. Krahulec F. 1983. Zur Nomenklatur der höheren Einheiten der mitteleuropäischen Pflanzengesellschaften der Ordnung Nardetalia s. l.: Berichtigungen und Typisierungen. Folia Geobot. Phytotax. 18: 207-210.
101. Krajina V. 1933. Die Pflanzengesellschaften des Mlynica-Tales in den Vysoké Tatry (Hohe Tatra). Beih. Bot. Centralbl., 50B: 774-957, 51B: 1-224.
102. Lakušić R. 1970. Die Vegetation der südöstlichen Dinariden. Vegetatio 21: 321-373.
103. Luquet A. 1926. Essai sur la géographie botanique de l' Auvergne. Les Presses Univ. de France, Paris, 263 pp.
104. Maarel van der E. 1979. Transformation of cover-abundance values in phytosociology and its effect on community similarity. Vegetatio 39: 97-114.
105. Malynovski K. A. & Kricsfalusy V. V. 2000. Vegetation of the Ukraine. 1. High mountain vegetation. Phytosociocentre, Kyiv, 232 pp.
106. Malynovski K. A. & Kricsfalusy V. V. 2002. Plant communities of the Ukrainian Carpathian highlands. Uzghorod, 244 pp.
107. Marhold K. & Hindák F. (eds) 1998. Zoznam nižších a vyšších rastlin Slovenska. Veda, Bratislava, 687 pp.
108. Maynard Smith J. & Price G. R. 1973. The logic of animal conflicts. Nature 246: 15-18.
109. Miadok D. 1995. Vegetácia ŠPR Ďumbier. Univerzita Komenského, Bratislava, 70 pp.
110. Morariu I. 1967. Clasificarea vegetatţiei nitrofile din România. Contr. Bot. 1967: 233-246.
111. Moravec J., Balátová-Tuláčková E., Hadač E., Hejný S., Jeník J., Kolbek J., Kopecký K., Neuhäusl R., Rybníček K. & Vicherek V. 1983a. Přehled vyšších vegetačnich jednotek České socialisticke republiky. Preslia 55: 97-122.
112. Moravec J., Balátová-Tuláčková E., Hadač E., Hejný S., Jeník J., Kolbek J., Kopecký K., Krahulec F., Kropáč Z., Neuhäusl R., Rybníček K. & Vicherek V. 1983b. Rostlinná společenstva České socialistické republiky a jejich ohrožení. Severočeskou Přír., Příl. 1983/1: 1-110.
113. Moravec J., Balátová-Tuláčková E., Blažková D., Hadač E., Hejný S., Husák Š., Jeník J., Kolbek J., Krahulec F., Kropáč Z., Neuhäusl R., Rybníček K., Řehořek V. & Vicherek V. 1995. Rostlinná společenstva České socialistické republiky a jejich ohrožení. Ed. 2. Severočeskou Přir., Přil. 1995/1: 1-206.
114. Morton A. 2005. DMAP for Windows. Software for Distribution Mapping. Version 7. 2. http://www. dmap. co. uk/.
115. Mucina L. 1981. Poznámky ku flóre severovýchodnej časti Veľkej Fatry. Zprávy Českoslov. Bot. Společn. 16: 29-44.
116. Mucina L. 1993. Nomenklatorische und syntaxonomische Definitionen, Konzepte und Methoden, pp. 19-28. In: Mucina L., Grabherr G. & Elmauer T. (eds), Die Pflanzengesellaschaften Österreichs. Teil. 1. Anthropogene Vegetation, Gustav Fischer, Jena.
117. Mucina L. 1997. Conspectus of classes European vegetation. Folia Geobot. Phytotax. 32: 117-172.
118. Mucina L. & Maglocký Š. 1984. A list of higher syntaxonomical units of Slovakia. Tuexenia 4: 31-38.
119. Mucina L. & Maglocký Š. (eds) 1985. A list of vegetation units of Slovakia. Doc. Phytosociol., N. S. 9: 175-220.
120. th International Workshop of European Vegetation Survey, Roma, pp. 101.
121. Niemann E., Heinrich W. & Hilbig W. 1973. Mädesüss-Uferfluren und verwandte Staudengesellschaften im hercynischen Raum. Wiss. Zeitschr. Univ. Jena, Math.-Natur. 22: 591-635.
122. Nordhagen R. 1936. Versuch einer neuen Einteilung der subalpinen-alpinen Vegetation Norwegens. Bergens Mus. Årb., Ser. Natur. 7: 3-88.
123. Oberdorfer E. 1949a. Pflanzensoziologische Exkursionsflora für Südwestdeutschland und die angrenzenden Gebiete. Eugen Ulmer, Stuttgart, 412 pp.
124. Oberdorfer E. 1949b. Die Pflanzengesellschaften der Wutachschlucht. Beitr. Naturk. Forsch. Südwestdeutschl. 8(1943/49): 22-60.
125. Oberdorfer E. 1950. Beitrag zur Vegetationskunde des Allgäu. Beitr. Naturk. Forsch. Südwestdeutschl. 9: 29-98.
126. Oberdorfer E. 1957. Süddeutschen Pflanzengesellschaften. Pflanzensoziologie 10: 1-564.
127. Oberdorfer E. 1962. Pflanzensoziologische Exkursionsflora für Süddeutschland und die angrenzenden Gebiete. Ed. 2. Eugen Ulmer, Stuttgart, 987 pp.
128. Oberdorfer E. 1970. Pflanzensoziologische Exkursionsflora für Süddeutschland und die angrenzenden Gebiete. Ed. 3. Eugen Ulmer, Stuttgart, 987 pp.
129. Oberdorfer E. 1978. Klasse: Seslerietea variae clas. nov., pp. 194-203. In: Oberdorfer E. (ed.), Korneck D. & Müller Th., Süddeutsche Pflanzengesellschaften. 2. Ed. 2, Gustav Fischer, Jena.
130. Oberdorfer E. 1983. Pflanzensoziologische Exkursionsflora. Ed. 5. Eugen Ulmer, Stuttgart, 1051 pp.
131. Oberdorfer E. 1990. Pflanzensoziologische Exkursionsflora. Ed. 6. Eugen Ulmer, Stuttgart, 1050 pp.
132. Oberdorfer E., Görs S., Korneck D., Lohmeyer W., Müller Th., Philippi G. & Seibert P. 1967. Systematische Übersicht der westdeutschen Phanerogamen- und Gefässkryptogamen-Gesellschaften. Schriftenreihe Vegetationsk. 2: 7-62.
133. Ohba T. 1974. Vergleichende Studien über die alpine Vegetation Japans. Phytocoenologia 1: 339-401.
134. Pawlowski B. 1925. Über die subnivale Vegetationsstufe im Tatragebirge. Bull. Int. Acad. Polon. Sci., Cl. Sci. Math., Ser. B., pp. 769-775.
135. Pawlowski B. 1928. Guide de l' excursion botanique dans les monts Tatras pp. 1-61 In: Guide des excursions en Pologne, Kraków.
136. Pawlowski B. 1935. Über die Klimaxassoziationen in der alpinen Stufe der Tatra. Bull. Int. Acad. Polon. Sci., Cl. Sci. Math., Ser. B, pp. 115-146.
137. Pawlowski B. 1956. Flora Tatr. I. Rośliny naczyniowe. Polska Akademia Nauk, Warszawa, 669 pp.
138. Pawłowski B. & Stecki K. 1927. Die Pflanzenassoziationen des Tatra-Gebirges. IV. Teil: Die Pflanzenassoziationen des Mie{ogonek}tusia-Tales und des Hauptmassivs der Czerwone Wierchy. Bull. Int. Acad. Polon. Sci., Cl. Sci. Math., Ser. B, Suppl. 2: 79-121.
139. Pawłowski B. & Walas J. 1949. Les associations des plantes vasculaires des Monts de Czywczyn. Bull. Int. Acad. Polon. Sci., Cl. Sci. Math., Ser. B 1948: 117-181.
140. Pawłowski B., Sokołowski M. & Wallisch K. 1928. Die Pflanzenassoziationen des Tatra-Gebirges. VII. Teil. Die Pflanzenassoziationen und die Flora des Morskie Oko-Tales. Bull. Int. Acad. Polon. Sci., Cl. Sci. Math., Ser. B, Suppl. 2: 205-272.
141. Pawłowski B., Sokolowski M. & Wallisch K. 1929. Zespoły roślin w Tatrách. Cze{ogonek}ść VII. Zespoły roślinne i flora doliny Morskiego Oka). Rozpr. Wydz. Mat.-Przyr. Polsk. Akad. Umiejetn., dział A/B, 67: 171-312.
142. Petrík A., Šibík J. & Valachovič M. 2005. The class Carici rupestris-Kobresietea bellardii Ohba 1974 also in the Western Carpathians. Hacquetia 4: 33-51.
143. Petrík A., Dúbravcová Z., Jarolímek I., Kliment J., Šibík J. & Valachovič M. 2006. Syntaxonomy and ecology of plant communities of the Carici rupestris-Kobresietea bellardii in the Western Carpathians. Biologia 61: 393-412.
144. Podani J. 1993. SYN-TAX-pc. Computers Programs for Multivariate Data Analysis in Ecology and Systematics. Ver. 5. 0. Scientia Publ., Budapest, 104 pp.
145. Podani J. 2001. SYN-TAX 2000. Computers Program for Data Analysis in Ecology and Systematics for Windows 95, 98 and NT. User's manual. Scientia Publ., Budapest, 53 pp.
146. Preising E. 1949. Nardo-Callunetea. Zur Systematik der Zwergstrauch- Heiden und Magertriften Europas mit Ausnahme des Mediterran-Gebietes, der Arktis und der Hochgebirge. Mitt. Florist. Soziol. Arb.-Gem., N. F. 1: 82-94. [12-25].
147. Rauschert S. 1969. Zur Nomenklatur der Farn- und Blütenpflanzen Deutschlands (II). Feddes Repert. 79: 409-421.
148. Rejmánek M. 1977. The concept of structure in phytosociology with references to classification of plant communities. Vegetatio 35: 55-61.
149. Rejmánek M., Sýkora T. & Štursa J. 1971. Fytocenologické poznámky k vegetaci Hrubého Jeseníku (Salici silesiacae-Betuletum carpaticae ass. nova). Campanula 2: 31-39.
150. Rivas Goday S. & Carbonell J. 1961. Estudio de vegetación y florula, del Macizo de Gúdar y Jabalambre. Anal. Inst. Bot. Cavanilles 19: 1-550.
151. Rivas-Martinez S., Fernández-Gonzáles F., Loidi J., Lousǎ M. & Penas A. 2001. Syntaxonomical checklist of vascular plant communities of Spain and Portugal to association level. Itinera Geobotanica 14: 5-341.
152. Rodwell J. S., Schaminée J. H. J., Mucina L., Pignatti S., Dring J. & Moos D. 2002. The Diversity of European Vegeation. An overview of phytosocological alliances and their relationships to EUNIS habitats. Report EC-LNV nr. 2002/54, Wageningen, 168 pp.
153. Rübel E. 1933. Versuch einer Übersicht über die Pflanzengesellschaften der Schweiz. Ber. Geobot. Inst. Rübel 1932: 19-30.
154. Schaminée J. H. J., Hennekens S. M. & Thébaud G. 1993. A syntaxonomical study of subalpine heathland communities in West European low mountain ranges. J. Veg. Sci 4: 125-134.
155. Schnyder A. 1930. Floristische und Vegetationsstudien im Alviergebiet II. Mitt. Bot. Mus. Univ. Zürich 75: 97-188.
156. Schubert R. 1960. Die zwergstrauchreichen azidiphilen Pflanzengesellschaften Mitteldeutschlands. Pflanzensoziologie 11: 1-235.
157. Sillinger P. 1932. Festucetum carpaticae v Nízkých Tatrách ve srovnání s analogickou asociací v jiných částech oblasti západokarpatské. Rozpr. České Akad. Věd, Tř. n2, Vědy Mat.-Přír. 41(1931)/16: 1-21.
158. Sillinger P. 1933. Monografická studie o vegetaci Nízkých Tater. Orbis, Praha, 339 pp.
159. Soó R. 1927. Geobotanische Monographie von Kolozsvár (Klausenburg) I. Tisza Társ. Honism. Biz. Kiadv. 15-16: 1-152.
160. Soó R. 1934. Vasmegye szociológiai és florisztikai növényföldrajzáhos (Zur soziologischen und floristischen Pflanzengeographie des Komitats Vas in Westungarns). Vasi Szemle 1: 105-134.
161. Soó R. 1964. A Magyar flóra és vegetáció rendszertani-növény-földrajzi kézikönyve I. Akadémiai kiadó, Budapest, 590 pp.
162. Suzuki T. 1964. Übersicht auf die alpinen und subalpinen Pflanzengesellschaften im inneren Kurobe-Gebiet. Synthetic Science Research Organization of the Toyama University, Toyama.
163. Sýkora T. & Štursa J. 1973. Vysokostébelné nivy s dominancí kapradin v sudetských karech - Daphno (mezerei)-Dryopteridetum filix-mas ass. nova. Preslia 45: 338-357.
164. Szafer W., Pawłowski B. & Kulczyński S. 1923. Die Pflanzenassoziationen des Tatra-Gebirges. I. Teil: Die Pflanzenassoziationen des Chocholowska-Tales. Bull. Int. Acad. Polon. Sci., Cl. Sci. Math., Ser. B, suppl., pp. 1-66.
165. Szafer W., Pawłowski B. & Kulczyński S. 1927. Die Pflanzenassoziationen des Tatra-Gebirges. III. Teil: Die Pflanzenassoziationen des Kościeliska-Tales. Bull. Int. Acad. Polon. Sci., Cl. Sci. Math., Ser. B, Suppl. 2(1926): 13-78.
166. Šeffer J. 1984. Spoločenstvá nív a horských lúk vo Vysokých Tatrách I. Thesis, mscr., Faculty of Sciences UK, Bratislava.
167. Šeffer J., Šefferová E. & Dúbravcová Z. 1989. Numerical syntaxonomy of the tall-forb and tall-grass communities in the Tatra Mountains. Vegetatio 81: 181-187.
168. Šibík J., Petrík A. & Kliment J. 2004. Syntaxonomical revision of plant communities with Carex firma and Dryas octopetala in the Western Carpathians. Polish Bot. J. 49: 181-202.
169. Šibík J., Valachovič M. & Kliment J. 2005. Plant communities with Pinus mugo (alliance Pinion mugo) in the subalpine belt of the Western Carpathians - a numerical approach. Acta Soc. Bot. Polon. 74: 329-343.
170. Šibík J., Kliment J., Jarolímek I., Dúbravcová Z., Bělohlávková R. & Paclová L. 2006. Syntaxonomy and nomenclature of the alpine heaths (the class Loiseleurio-Vaccinietea) in the Western Carpathians. Hacquetia 5: 37-71.
171. Šibík J., Kliment J., Jarolímek I., Dúbravcová Z., Bělohlávková R. & Paclová L. 2007a. To the validation of some syntaxa of the Loiseleurio-Vaccinietea from the Western Carpathians published in Hacquetia 2006, 5/1: 37-71. Hacquetia 6: 103-104.
172. Šibík J., Petrík A., Valachovič M. & Dúbravcová Z. 2007b. Carici rupestris-Kobresietea bellardii Ohba 1974, pp. 211-249. In: Kliment J. & Valachovič
173. Šibík J., Kliment J., Jarolímek I. & Dúbravcová Z. 2007c. Loiseleurio-Vaccinietea Eggler ex Schubert 1960, pp. 285-317. In: Kliment J. & Valachovič M. (eds), Rastlinne spoločenstvá Slovenská 4. Vysokohorská vegetácia, Veda, Bratislava.
174. Šibík J., Šibiková I. & Kliment J. 2010. The subalpine Pinus mugo-communities of the Carpathians with a European perspective. Phytocoenologia 40: in press.
175. Šibíková I. Šibík J., Jarolímek I. & Kliment J. 2009. Current knowledge and phytosociological data on the high-altitude vegetation in the Western Carpathians - a review. Biologia 64: 215-224.
176. Šibiková I., Šibík J., Hájek M. & Kliment J. 2010. The occurrence of arctic-alpine elements within high-altitude plant communities of Western Carpathians in relation to enviromental factors, life forms and phytogeography. Phytocoenologia 40: in press.
177. Šmarda J. 1950. Květena Hrubého Jeseníku (Část sociologická). Čas. Morav. Mus. 35: 78-156.
178. Šmarda J. 1956. Vegetační kryt erosí obnažených a tundrových půd v Tatrách. Biol. Práce 2/8: 5-50.
179. Šmarda J. et al. 1971. K ekologii rostlinných společenstev Doliny Sedmi pramenů v Belanských Tatrách. Práce a Štúd. Českoslov. Ochr. Prír., Ser. 3/4: 1-204.
180. Špániková A. 1983. Rastlinné spoločenstvá radu Molinietalia W. Koch na Slovensku. Acta Bot. Slov., Ser. A. 7: 9-135.
181. Theurillat J.-P. & Moravec J. 1995. Index of names of syntaxa typified in 1992. Folia Geobot. Phytotax. 30: 363-369.
182. Theurillat J.-P., Aeschimann D., Küpfer P. & Spichiger R. 1994. Habitats et régions naturelles des Alpes. Colloq. Phytosoc. 22(1993): 15-30.
183. Theurillat J.-P., Aeschimann D., Küpfer P. & Spichiger R. 1995. The higher vegetation units of the Alps. Colloq. Phytosoc. 23(1994): 189-239.
184. Tüxen R. 1967. Ausdauernde nitrophile Saumgesellschaften Mitteleuropas. Contr. Bot. 1967: 431-453.
185. Uhlířová J. & Bernátová D. 2004. A new syntaxonomical view on the association Pulsatillo slavicae-Caricetum humilis. Annot. Zool. Bot. No. 227: 3-12.
186. Uhlířová J. & Petrík A. 2006. Festuco tatrae-Caricetum humilis - a new plant community from the Slovenský raj Mts. Annot. Zool. Bot. No. 228: 3-17.
187. Ujházy K. & Kliment J. 2007. NSA Nardo strictae-Agrostion tenuis Sillinger 1933, pp. 203-223. In: Janišová M. (ed.), Travinnobylinná vegetácia Slovenska - elektronický expertný systém na identifikáciu syntaxónov, Botanický ústav SAV, Bratislava.
188. Unar J., Unarová M. & Šmarda J. 1984. Vegetační poměry Tomanovy doliny a Žlebu spod Diery v Západnich Tatrách. 1. Fytocenologické tabulky. Folia Fac. Sci. Nat. Univ. Purkynianae Brun., Ser. Biol. 25/10: 5-101.
189. Unar J., Unarová M. & Šmarda J. 1985. Vegetační poměry Tomanovy doliny a Žlebu spod Diery v Západních Tatrách. 2. Charakteristika přírodních poměrů a rostlinných společenstev. Folia Fac. Sci. Nat. Univ. Purkynianae Brun., Ser. Biol. 26/14: 5-78.
190. Valachovič M. (ed.), Oťaheľová H., Stanová V. & Maglocký Š. 1995. Rastlinné spoločenstvá Slovenska. 1. Pionierska vegetácia. Veda, Bratislava.
191. Valachovič M. (ed.), Háberová I., Hájek M., Hrivnák R., Jarolímek I., Oťaheľová H., Šoltés R. & Zaliberová M. 2001. Rastlinné spoločenstvá Slovenska. 3. Vegetácia mokradí. Veda, Bratislava, 435 pp.
192. Walas J. 1933. Roślinność Babiej Góry (Vegetation des Babia Góra-Gebietes in den Karpaten). Monogr. Nauk 2: 1-68.
193. Weber H. E. 2003. Anleitung zur Revision und gültigen Veröffentlichung syntaxonomischer Namen bis zur Rangstufe der Assoziation. Tuexenia 23: 401-417.
194. Weber H. E., Moravec J. & Theurillat J.-P. 2000. International code of the phytosociological nomenclature. 3rd edition. J. Veg. Sci. 11: 739-768.
195. Wendelberger G. 1962. Die Pflanzengesellschaften des Dachstein-Plateaus. Mitt. Naturwiss. Ver. Steiermark 92: 120-178.
196. Westhoff V. & Maarel van der E. 1978. The Braun-Blanquet approach, pp. 289-399. In: Whittaker, R. H. (ed.), Classification of plant communities, W. Junk, The Hague.
197. Zlatník A. 1925. Les associations de la végétation des Krkonoše et le pH. Věstn. Král. České společn. Nauk, Tř. Mat.-Přír. 1925/10: 1-67.