Uniqueness of limestone soil-forming substrate in the forest ecosystem classification

Journal of Forest Science

Volumn 53, Issue 4, 2007, Pages 149-161

  Samonil P ^a,b  

^a SILVA TAROUCA RESEARCH INSTITUTE FOR LANDSCAPE AND ORNAMENTAL GARDENING   (Czech Republic)

^b Vyzkumny Ustav Silva Taroucy Pro Krajinu A Okrasne Zahradnictvi   (Czech Republic)

Author keywords

Bohemian Karst; Ecosystem classification; Limestone; Micromorphology; Pedology; Rendzic leptosol; Terra fusca

Indexed keywords

CARBONATES; FORESTRY; LIMESTONE; SOILS;

FOREST ECOSYSTEMS; KARST AREAS; MACROSCOPIC DESCRIPTION; PHYSICOCHEMICAL ANALYSES;

ECOSYSTEMS;

CARBONATES; ECOSYSTEMS; FORESTS; SOIL;

EID: 34247118447     PISSN: 12124834     EISSN: None     Source Type: Journal    
DOI: 10.17221/2014-jfs     Document Type: Article

References (103)

1. AMBROŽ V., 1947. Spraše pahorkatin. Praha, Sborník Státního geologického ústavu Č eskoslovenské republiky, 14: 225-280.
2. ANONYMOUS, 1971/1976. Typologický systém ÚHÚL1971 (doplněn 1976). Brandýs nad Labem, ÚHÚL: 90.
3. ANONYMOUS, 1998a. World Reference Base for Soil Resources, World Soil Resources Reports. Rome, FAO-ISSS-ISRIC, 84: 1-92.
4. ANONYMOUS, 1998b. Systematik der Böden und der bodenbildenden Substrate Deutschlands (Arbeitskreis für Bodensystematik der Deutschen Bodenkundlichen Gesellschaft). Mitteilungen der Deutschen Bodenkundlichen Gesellschaft, 86: 1-180.
5. ANONYMOUS, 2003a. United Nations Economic Commission for Europe Convention on Long-Range, Transboundary Air Pollution, Methods and Criteria for Harmonized Sampling, Assessment, Monitoring and Analysis of the Effects of Air Pollution on Forests. Part IIIa - Sampling and Analysis of Soil. Geraardsbergen, Institute for Forestry and Game Management: 108.
6. ANONYMOUS, 2003b. STATISTICA Cz, verze 6-7. StatSoft, Inc. [Softwarový systém pro analýzu dat]: www.StatSoft.Cz.
7. ARENS S.M., 1996. Mates of aeolian transport on a brach in a temperate humid climate. Geomorphology, 17: 3-18.
8. BATJES N.H., 1995. A global data set of soil pH properties. Wageningen, ISRIC: 27.
9. BOHN U., GOLLUB G., HETTWER CH. (eds.), 2000. Karte der natürlichen Vegetation Europas/Map of the Natural Vegetation of Europe, scale 1:2 500 000. Bonn, Bundesamt für Naturschutz: 153.
10. BRAUN-BLANQUET J., 1921. Prinzipien einer Systematik der Pflanzengesellschaften auf floristischer Grundlage. St. Gallen, Jahrbuch der St. Gallischen, Naturwissenschaftlichen Gesellschaft, 57: 305-351.
11. BRONGER A., BRUHN-LOBIN N., 1997. Paleopedology of Terrae rossae-Rhodoxeralfs from Quaternary calcarenites in NW Morocco. Catena, 28: 279-295.
12. BRONGER A., SMOLÍKOVÁ L., 1981. Herkunft der Terrae calcis in der Slowakei. Věstník ÚUG, 56: 145-158.
13. BRONGER A., SEDOV S.N., 2002. Vetusols and Paleosols: natural versus man-induced environmental change in the Atlantic coastal region of Maroco. In: Bangkok, XVII World Congress of Soil Science: 1-12. www.ldd.go.th/Wcss2002/ pages/MainIndex.htm
14. BRONGER A., ENSLING J., KALK E., 1984. Mineral weathering, clay mineral formation and rubefication of Terrae calcis in Slovakia; A contribution to paleoclimatic evidence of limestone Rotlehm (Terra rossa) in Central Europe. Catena, 11: 115-132.
15. BUČEK A., LACINA J., 2002. Geobiocenologie II - Geobiocenologická typologie krajiny České republiky. Brno, MZLU: 249.
16. CÍLEK V., 2002. Geografie, geomorfologie a pří rodní poměry. In: SVOBODA J. (ed.), Prehistorické jeskyně. Brno, Archeologický ústav AV ČR: 376-377.
17. DALVIGNE J.E., 1998. Atlas of Micromorphology of Mineral Alteration and Weathering. Ottawa, ORSTOM: 494.
18. DAVIS R., HOLMGREN P. (eds.), 2001. Global Ecological Zoning for the Global Forest Resources Assessment. Rome, FAO: www.fao.org/documents/
19. DRIESSEN P., DECKERS J., SPAARGAREN O., NACHTERGAELE F., 2001. Lecture notes on the major soils of the world. Rome, FAO, World Soil Resources Reports, 94: 1-334.
20. DURN G., OTTNER F., SLOVENEC D., 1999. Mineralogical and geochemical indicators of the polygenetic nature of terra rossa in Istria. Geoderma, 91: 125-150.
21. GREGOROVÁ M., FOJT B., VÁVRA V., 2002. Mikroskopie horninotvorných a technických minerálů. Brno, Moravské zemské muzeum, Přírodovědecká fakulta MU: 325.
22. GUGGENBERGER G., BAUMLER R., ZECH W., 1998. Weathering of soil developed in eolian material overlying glacial deposits in eastern Nepal. Soil Science, 163: 325-337.
23. HAASE G., 1989. Medium scale landscape classification in the German Democratic Republic. Landscape Ecology, 3: 29-41.
24. HANČINSKÝ L., 1977. Lesnícka typológia v prevádzkovej praxi. Bratislava, Príroda: 223.
25. HARLAND G., REHEIS M., REYNOLDS R., YOUNT J., SIMMONS K., LAMOTHE P., LUISZER F., 2002. Aeolian Dust Captured on Isolated Surfaces along a Transect from the Mojave Desert to the Colorado Plateau USA. In: LEE J.A., ZOBECK T., Proceedings of ICAR5/GCTE-SEN Joint Conference. Lubbock, Texas Technical University: 314.
26. HÉDL R., 2005. Co popisuje fytocenologie? Praha, Zprávy Ceské Botanické Společnosti, 40: 1-14.
27. HEJTMAN B., 1981. Petrografie. Praha, SNTL: 261.
28. HELMER E.H., RAMOS O., LÓPEZ T. DEL M., QUIŇONES M., DIAZ W., 2002. Mapping the Forest Type and Land Cover of Puerto Rico, a Component of the Caribbean Biodiversity Hotspot. Caribbean Journal of Science, 38: 165-183.
29. HIBSCH J.E., 1930. Erläuterungen zur geologischen Karte der Umgebung von Graber u. Kosel west. Böhm. Leipa, 12: 50.
30. HOMOLA V., 1950. Zbytky fosilních tropických půd na vápencích západní části Barrandienu, jejich geologické stáří a význam pro sledování krasových procesů. Č eskoslovenský kras, 3: 97-107.
31. HOUBA A., 1970. Půdní typy a nižší taxonomické jednotky typologického průzkumu lesů. Brandýs nad Labern, ÚHÚL: 46.
32. HRAŠKO J., LINKEŠ V., NĚMEČEK J., NOVÁK P., ŠÁLY R., ŠURINA B., 1991/1993. Morfogenetický klasifikačný systém pôd ČSFR. Bratislava, Výskumný ústav pôdnej úrodnosti: www.czu.cz/mksp/
33. HUSAR R.B., TRATT D.M., SCHICHTEL B.A., FALKE S.R., LI F., JAFFE D., GASSÓ S., GILL T., LAULAINEN N.S., LU F., REHEIS M.C., CHUN Y., WESTPHAL D., HOLBEN B.N., GUEYMARD C., MCKENDRY I., KURING N., FELDMAN G.C., MCCLAIN C., FROUIN R.J., MERRILL J., DUBOIS D., VIGNOLA F., MURAYAMA T., NICKOVIC S., WILSON W.E., SASSEN K., SUGIMOTO N., MALM C., 2001. Asian dust events of April 1998. Journal of Geophysical Research, 106: 18317-18330.
34. CHYTRÝ M., 1998. Potential replacement vegetation: an approach to vegetation mapping of cultural landscapes. Applied Vegetation Science, 1: 177-188.
35. CHYTRÝ M., 2000. Formalizované přístupy k fytocenologické klasifikaci vegetace. Preslia, 72: 1-29.
36. CHYTRÝ M., TICHÝ L., 2003. Diagnostic, Constant and Dominant Species of Vegetation Classes and Alliances of the Czech Republic: A Statistical Revision. Brno, Masaryk University: 231.
37. CHYTRÝ M., KUČERA T., KOČÍ M. (eds.), 2001. Katalog biotopů České republiky. Praha, AOPK ČR: 304.
38. CHYTRÝ M. (ed.) et al., 2007. Vegetace České republiky - 1. travinná a keříčková vegetace. Praha, Academia (in print). www.sci.muni.cz/botany/vegsci/
39. JAFFE D., SNOW J., COOPER O., 2003. The 2001 Asian dust events: Transport and impact on surface aerosol concentrations in the U.S. Eos, 84: 501-507.
40. JERMAKOV N.B., 1987. K charakteristike sosnovych lesov Severnogo Altaja. Geobotaničeskie issledovanija v Zapadnoj i Srednoj Sibiri. Novosibirsk, Nauka: 84-93.
41. JURKEVIČ I.D., GOLOB D.S., PARFENOV V.I., 1971. Tipy i associacii jelovych lesov. Minsk, Nauka i technika: 351.
42. KLIJN F., UDO DE HAES H.A., 1994. A hierarchical approach to ecosystems and its implications for ecological land classification. Landscape Ecology, 9: 89-104.
43. KUBIËNA W.L., 1956a. Rubefizierung und Laterisierung (zu ihrer Unterscheidung durch mikromorphologische Merkmale). Paris, Sixiéme Kongres de la Science du Sol: 247-249.
44. KUBIËNA W.L., 1956b. Zur Methodik der Paläopedologie. Rome-Pise, Août 1953, Actes du IV Congrés International du Quaternaire: 297-395.
45. KUBIËNA W.L., 1970. Micromorphological Features of Soil Geography. New Brunswick, Rutgers University Press: 254.
46. KUKAL Z., 1978. Geologové a prachové bouře. Geologický průzkum, 20: 23-24.
47. KUŽVART M. (ed.) et al., 1992. Ložiska nerudných surovin ČR II. Praha, Univerzita Karlova: 631.
48. LAVKULICH L.M., 1969. Soil dynamics in the interpretation of paleosols. In: PAWLUK S. (ed.), Pedology and Quaternary Research. Proceedings of Symposium Held at Edmonton, Alberta, 13.-14. 5. 1969. National Research Council of Canada, University of Alberta: 25-37.
49. LEPŠ J., ŠMILAUER P., 2003. Multivariate Analysis of Ecological Data using CANOCO. Cambridge, University Press: 269.
50. MARTINI I.P., CHESWORTH W. (eds.), 1992. Weathering, Soils & Paleosols. Amsterdam, Elsevier: 618.
51. MIKYŠKA R. et al., 1968. Vegetace ČSSR A2, geobotanická mapa ČSSR - 1. České země. Praha, Academia: 208.
52. MORAVEC J. et al., 1995. Rostlinná společenstva České republiky a jejich ohrožení. Litoměřice, Severočeskou přírodou: 206.
53. MORAVEC J., HUSOVÁ M., CHYTRÝ M., NEUHÄUSLOVÁ Z., 2000. Přehled vegetace České republiky - Vegetation Survey of the Czech Republic - Hygrofilní, mezofilní a xerofilní opadavé lesy. Praha, Academia: 319.
54. NĚMEČEK J. et al., 2001. Taxonomický klasifikační systém půd České republiky. Praha, ČZU, VÚMOP: 78.
55. NĚMEČEK J., SMOLÍKOVÁ L., KUTÍLEK M., 1990. Pedologie a paleopedologie. Praha, Academia: 546.
56. NETTLETON W.D., OLSON C.G., WYSOCKI D.A., 2000. Paleosol classification: Problems and solutions. Catena, 47: 61-92.
57. NEUHÄUSLOVÁ Z. et al., 1998. Map of Potential Natural Vegetation of the Czech Republic. Praha, Academia: 341.
58. ONO Y., NARUSE T., IKEYA M., KOHNO H., TOYODA S., 1998. Origin and derived courses of eolian dust quartz deposited during marine isotope stage 2 in East Asia, suggested by ESR signal intensity. Global and Planetary Charge, 18: 129-135.
59. PAAL J., 1997. Classification of Estonian Vegetation Site Types. Tallinn, Eesti Keskkonnaministeerium & ÜRO Keskonnaprogramm: 297.
60. PELÍŠEK J., 1984. Fosilní terra fusca v krasovych oblastech Moravy. Československý kras, 34: 49-55.
61. PLÍVA K., 1984. Typologická klasifikace lesů ČSR. Brandýs nad Labern, Lesprojekt: 117.
62. PLÍVA K., 1991. Funkčně integrované lesní hospodářství 1 - Přírodní podmínky v lesním plánování. Brandýs nad Labem, ÚHÚL: 263.
63. ROHDENBURG H., MEYER B., 1963. Rezente Mikroformung in Kalkgebieten durch inneren Abtrag und die Rolle der periglazialen Gesteinsverwitterung. Zeitschrift für Geomorphologie, 7: 120-145.
64. RUHE R.V., 1975. Geomorphology: Geomorphic Processes and Surficial Geology. Boston, Houghton Mifflin: 246.
65. RŮŽIČKOVÁ E., 2001. Eolická komponenta v holocenních fluviálních sedimentech na lokalitě Stará Boleslav - Děkanská zahrada. Praha, Zprávy o geologických výzkumech ÚÚG: 143-146.
66. SCHAFFER F., WELTE E., MEYER B., 1962. Die Rendzinen der mitteldeutschen Berg- und Hügellandschaften (Leine-Weser-Bergland), 2. Mitteilung: Fraktur, Nichtkarbonatgehalt und spezifische Auflösungsgeschwindigkeit des Kalkgesteins als bestimmende Größe der Bodenentwicklungsgeschwindigkeit. Zeitschrift für Pflanzenerhährung, Düngung, Bodenkunde, Weinheim, 98: 1-18.
67. SCHWARZ M., 2005. Príručka prieskumu ekologie lesa. Zvolen, Lesoprojekt: www.lesoprojekt.sk/ekoprirucka/frameset/typologia_frame.html
68. SMOLÍKOVÁ L., 1958. K půdám ze skupiny terrae calcis v Jihoslovenském krasu. Praha, Věstník ÚUG, 33: 217-219.
69. SMOLÍKOVÁ L., 1960. Terra fusca na Mramoru u Litně. Praha, Časopis pro mineralogii a geologii, 5: 305-308.
70. SMOLÍKOVÁ L., 1963a. Stratigraphische Bedeutung der Terrae calcis Böden. Sborník geologických věd, Antropozoikum, 1: 101-126.
71. SMOLÍKOVÁ L., 1963b. Ráz výskytu terrae calcis v krasových oblastech Slovenska. Československý kras, 14: 93-100.
72. SMOLÍKOVÁ L., 1973. Ke genezi reliktních půd typu terra fuscy v Boskovické brázdě. Rostlinná výroba, 19: 451-463.
73. SMOLÍKOVÁ L., 1982. Pedologie II. díl. Praha, Univerzita Karlova: 284.
74. SMOLÍKOVÁ L., LOŽEK V., 1962. Zur Altersfrage der mitteleuropäischen Terrae calcis. Eiszeitalter und Gegenwart, 13: 157-177.
75. SOKOLOVI. et al., 1983. O probleme genězisa počv s teksturno diferencirovannym profiljem. Moskva, Počvovědě nije, Akademija nauk SSSR, 5: 129-143.
76. STEWART R.B., NEALL V.E., SYERS J.K., 1984. Occurrence and source of quartz in six basaltic soils from Northland. Australian Journal of Soil Research, 22: 365-377.
77. STICHER H., BACH R., BRUGGER H., VÖKT U., 1975. Flugstaub in vier Böden aus Kalk, Dolomit und Serpentin (Schweizer Jura und Schweizer Alpen). Catena, 2: 11-22.
78. SVOBODA J., PRANTL F., KUKAL Z., 1957. Vysokoprocentní vápence Barrandienu. Geotechnika, 23: 51-78.
79. ŠÁLY R., 1962. Hlavné typy lesných pôd na Slovensku. Bratislava, Vydavatelstvo SAV, VŠLD: 240.
80. ŠÁLY R., 1974. Kvarc v lesnych počvach Zapadnych Karpat. Moskva, Počvověděnije, Akademija nauk SSSR, 2: 38-47.
81. ŠÁLY R., 1978. Pôda, základ lesnej produkcie. Zvolen, Príroda: 235.
82. ŠÁLY R., 1982. Pedológia a mikrobiológia. Zvolen, VŠLD: 383.
83. ŠÁLY R., 1986. Svahoviny a pôdy Západný ch Karpát. Bratislava, Veda: 200.
84. ŠÁLY R., 1995. Príspevok k poznaniu zemín na Plešiveckej planine. Ochrana prírody, 13: 5-14.
85. ŠÁLY R., MIHÁLIK A., 1970. Ílové nerasty v lesných pôdach na Slovensku. Bratislava, Vydavatelstvo Slovenskej akadémie vied: 109.
86. ŠAMONIL P., 2005a. Typologie lesů Českého krasu ve vztahu k půdní diverzitě. Praha, Nakladatelství Jan Farkač: 169.
87. ŠAMONIL P., 2005b. Mikromorfologie reliktních půd Českého krasu. In: ÁBELOVÁ M., IVANOV M., Kvartér 2005 - Brno, 1. 12. 2005. Ústav geologických věd Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity a Česká geologická společnost: 24.
88. ŠAMONIL P., VIEWEGH J., 2005. Forest site classification of forest ecosystems in Bohemian Karst (Czech Republic). Journal of Forest Science, 51: 508-518.
89. TARGULIAN V.O., KRASILNIKOV P., 2004. Essence, Time-scale and Reversibility of Pedogenic Processes - an Environmental Significance. Freiburg, EUROSOIL 2004, September 04-12: http://www.bodenkunde.uni-freiburg.de/eurosoil/
90. TER BRAAK C.J.F., ŠMILAUER P., 2002. CANOCO Reference Manual and CanoDraw for Windows User's Guide: Software for Canonical Community Ordination (Version 4.5). Ithaca, Microcomputer Power: 500.
91. TÜXEN R., 1956. Die heutige potentielle natürliche Vegetation als Gegenstand der Vegetationskartierung. Angewandte Pflanzensoziologie, Stolzenau/Weser, 13: 5-42.
92. VIEWEGH J., KUSBACH A., MIKESKA M., 2003. Czech forest ecosystem classification. Journal of Forest Science, 49: 74-82.
93. VOKOUN J., 2000. Klasifikační systém lesních půd (upravující Morfogenetický klasifikač ní system půd (1991)). In: VIEWEGH J. (ed.), Problematika lesnické typologie II. Praha, LF ČZU: CD.
94. th World Congress of Soil Science, July 9-15: http://crops.confex. com/crops/wc2006
95. VRŠKA T., HORT L., 2003. Terminologie pro lesy v chráněných územích. Lesnická práce, 82: 585-587.
96. WAKE C.P., MAYEWSKI P.A., LI Z., HAN J., QIN Q., 1994. Modern eolian dust deposition in central Asia. Tellus, 46B: 220-233.
97. WERNER J., 1958. Zur Kenntnis der Braunen Karbonatböden (Terra fusca) auf der Schwäbischen Alb. Arbeiten aus dem Geologisch- Paläontologischen Institut der Technischen Hochschule Stuttgart. Neue Folge, 16: 1-94.
98. YAALON D.H., 1997. Soils in the Mediterranean region: what makes them different? Catena, 28: 157-169.
99. ZAGÓRSKI Z., 2003. Mineralogiczne i mikromorfologiczne wskaźniki genezy i właściwości rȩdzin wytworzonych ze skał wȩglanowych różnych formacji geologicznych. Warszawa, Fundacja Rozwój SGGW: 124.
100. ZBÍRAL J., 2002. Analýza půd I. Brno, ÚKZÚZ: 197.
101. ZBÍRAL J., 2003. Analýza půd II. Brno, ÚKZÚZ: 224.
102. ZELENKOVÁ K., 2000. Přírodní podmínky PLO 8. In: TRNČÍK P., ZELENKOVÁ K., POKORNÝ K., KADEŘÁBEK V., KUČERA M., INGR Z., KUBIŠTA J., Oblastní plán rozvoje lesů - přírodni lesní oblast 8 - Krivoklátsko a Český kras (2000-2019). Brandýs nad Labem, ÚHÚL: CD.
103. ZLATNÍK A., 1956. Nástin lesnické typologie na biogeocenotickém základě a rozlišení československých lesů podle skupin lesních typů. In: POLANSKÝ B. (ed.), Typologické podklady pěstění lesů - Pěstění lesů III. Praha, SZN: 317-401.