Mountain Norway spruce forests: Needle supply and its nutrient content;Množství jehličí a zásoba živin v šumavských horských smrčinách

Journal of Forest Science

Volumn 49, Issue 7, 2003, Pages 327-332

  Kovářová, Marcela ^a,c   Vacek, S ^b,d  

^a INSTITUTE OF BOTANY   (Czech Republic)

^b FORESTRY AND GAME MANAGEMENT RESEARCH INSTITUTE   (Czech Republic)

^c Akad ved Ceske Rep   (Czech Republic)

^d Pracoviste Frydek Mistek   (Czech Republic)

Author keywords

Bark beetle attack; Forest decline; Mountain Norway spruce forest; Needle mass; Nutrient content; umava Mts. (Bohemian Forest)

Indexed keywords

CALCIUM; CARBON; ENVIRONMENTAL IMPACT; MAGNESIUM PRINTING PLATES; MOISTURE; NITROGEN; PHOSPHORUS; POTASSIUM;

BARK-BEETLE ATTACK; FOREST DECLINE; MOUNTAIN NORWAY SPRUCE FORESTS; NEEDLE MASS; NUTRIENT CONTENT; ŠUMAVA MOUNTAINS (BOHEMIAN FORESTS);

FORESTRY;

CALCIUM; CARBON; FORESTRY; MAGNESIUM; MOISTURE; NITROGEN; PHOSPHORUS; POTASSIUM;

COLEOPTERA; PICEA; PICEA ABIES; SCOLYTINAE;

EID: 2342635902     PISSN: 12124834     EISSN: None     Source Type: Journal    
DOI: 10.17221/4707-jfs     Document Type: Article

References (26)

1. BERG B., 1986. Nutrient release from litter and humus in coniferous forest soils - a mini review. Scand. J. For. Res., 88: 359-369.
2. BOGATYREV L.G., 1996. Obrazovanie podstilok - odin iz važnějšich procesov v lesnych ekosystemach. Počvoveděnie, 95: 501-511.
3. BUBLINEC E., ILAVSKÝ J., 1990. Ťažba nadzemnej biomasy stromov a jej vplyv na stanovištné pomery v lesoch. Lesnictví, 36: 887-894.
4. ČERNÝ M., 1988. K metodice stanovení hmotnosti biomasy stromového patra smrkových porostů používané v rámci monitoringu vlivu znečištěného ovzduší na lesy. Zpr. Lesn. Výzk., 1: 4-7.
5. ČERNÝ M., 1990. Biomass of Picea abies (L.) Karst, in Midwestern Bohemia. Scand. J. For. Res., 91 (5): 83-95.
6. FLANAGAN P.W., VAN CLEVE K., 1983. Nutrient cycling in relation to decomposition and organic-matter quality in taiga ecosystems. Can. J. For. Res., 86: 795-817.
7. GRIŠINA L.A., 1984. Potok organičeskovo veščestva i biogeochimičeskie cikly azota, fosfora i kalia v jestěstvennych agrocenozach lesnoj zony. Počvoveděnie, 85: 79-86.
8. HÝSEK J., LOCHMAN V., LETTL A., MATERNA J., 1993. Půdy našich srnrčin versus dusík. Lesn. Práce, 72: 325-327.
9. CHROUST L., 1993. Asimilační biomasa smrku (Picea abies) a její fotosyntetický výkon. Lesnictví-Forestry, 39: 265-272.
10. KLIMO E., 1990. Lesnická pedologie. Brno, VŠZ: 256.
11. KOVÁŘOVÁ M., 1984. Changes of several characteristics of native litter during its exposure in periodically flooded biotopes. Folia Geobot. Phytotax., 19 (1): 257-277.
12. HADINCOVÁ V., KOVÁŘOVÁ M., PELIKÁNOVÁ J., 1990. Decomposition and release of nutrients. In: OSBORNOVÁ J., KOVÁŘOVÁ M., LEPŠ J., PRACH K. (eds.), Succession in Abandoned Fields. Dordrecht, Kluwer Academic Publishers: 80-91.
13. KOVÁŘOVÁ M., FRANTÍK T., 2001. Vliv stanoviště a travinné dominanty na rychlost rozkladu celulózy v horských smrčinách. In: MÁNEK J. (ed.), Aktuality šumavského výzkumu. Sbor. z konf., Srní 2.-4.4.2001. Vimperk, Správa NP a CHKO Šumava: 158-159.
14. KUKLAJ., 1994. Príspevok k dynamike pedochemických procesov v smrekových geobiocenoidoch Bieleho Váhu. Lesnícky časopis - Forestry Journal, 40: 395-408.
15. NEUHÄUSLOVÁ Z., WILD J., 2000. Dynamics of spruce forests in the Šumava National Park, Czech Republic. In: Biodiversity and Dynamics of Ecosystems in North Eurasia, Vol. 4, Pars 1. Novosibirsk, Russian Academy of Science, Siberian Branch: 78-79.
16. NEUHÄUSLOVÁ Z., WILD J., 2001. Clearing communities dominated by Calamagrostis villosa in the Czech Republic. Biológia, Bratislava, 56: 389-404.
17. NEUHÄUSLOVÁ Z. (ed.), (2002). Mapa potenciální přirozené vegetace Národního parku Šumava. Textová část. The Map of Potential Natural Vegetation of the Šumava National Park. Explanatory text. Karte der potentiellen natürlichen Vegetation des Šumava Nationalparks. Erläuterungstext. Silva Gabreta, Suppl. 1/2001:1-189.
18. NOVÁK J., SLODIČÁK M., 2000. Opad ve smrkových porostech s různým režimem výchovy. Práce VÚLHM, 82: 81-92.
19. PODRÁZSKÝ V., 1996. Silvicultural effects on soil organic matter: preliminary results. Lesnictví-Forestry, 42: 237-241.
20. SVOBODOVÁ H., 2002. Vývoj horských lesů na Šurnavě. In: NEUHÄUSLOVÁ Z. et al., Mapa potenciální přirozené vegetace NP Šumava. Textová část. Silva Gabreta, Suppl. 1/2001.
21. SVOBODOVÁ H., SOUKUPOVÁ L., REILLE M., 2002. Diversified development of mountain mires, Bohemian Forest, Central Europe, in the last 13,000 years. Quaternary International, 91: 123-135.
22. SOUKUPOVÁ L., SVOBODOVÁ H., JENÍK J., 2001. Z ekologie a paleoekologie šumavských rašeliništ'. In: MÁNEK J. (ed.), Aktuality šumavského výzkumu. Sbor. z konf., Srní 2.-4. 4. 2001. Vimperk, Správa NP a CHKO Šumava: 15-21.
23. VACEK S., LOKVENC T., 1992. Syntéza ekologických údajů pro Krkonoše. [Podkladová zpráva pro závěrečne oponentní řízení úkolu Změny ekologických poměrů a jejich vliv na lesní ekosystémy.] Opočno, VÚLHM, VS: 28.
24. VINŠ B., ŠIKA A., 1981. Biomasa smrkového porostu v chlumníoblasti. Práce VÚLHM, 59: 83-99.
25. VYSKOTM., 1985. Asimilační aparáta vitalita smrku. Lesnictví, 31: 735-784.
26. WILD J., 2001. Prostorová mozaika by linného patra šumavských smrčin z hlediska kůrovcové kalamity. In: MÁNEK J. (ed.), Aktuality šumavského výzkumu. Sbor. z koni., Srní 2.-4. 4. 2001. Vimperk, Správa NP a CHKO Šumava: 116-118.