Thermophilous oak forests in the Czech Republic: Syntaxonomical revision of the Quercetalia pubescenti-petraeae

Folia Geobotanica

Volumn 32, Issue 3, 1997, Pages 221-258

  Chytrý, Milan ^a  

^a MASARYK UNIVERSITY   (Czech Republic)

Author keywords

Phytosociology; Plant communities; Quercus; Vegetation survey

Indexed keywords

BRACHYPODIUM PINNATUM; CARICI; POTENTILLO; POTENTILLO ALBAE; QUERCETUM; QUERCETUM PUBESCENTIS; QUERCION; QUERCION PUBESCENTI; QUERCUS; QUERCUS PUBESCENS; QUERCUS ROBUR; TORMINALIS; ACERI TATARICI-QUERCION; ASPLENIOO CUNEIFOLII-QUERCETUM PETRAEAE; BRACHYPODIUM PINNATUM-QUERCUS ROBUR; CARICI FRITSCHII-QUERCETUM ROBORIS; CORNO-QUERCETUM; FAGACEAE; GENISTO PILOSAE-QUERCETUM PETRAEAE; LATHYRO VERSICOLORIS-QUERCETUM PUBESCENTIS; POTENTILLO ALBAE-QUERCETUM; PRUNO MAHALEB-QUERCETUM PUBESCENTIS; QUERCETALIA PUBESCENTI-PETRAEAE; QUERCETUM PUBESCENTI-ROBORIS; QUERCION PETRAEAE; SORBO TORMINALIS-QUERCETUM;

OAK FOREST; PHYTOSOCIOLOGY; PLANT COMMUNITY; SYNTAXONOMY;

EID: 0031427965     PISSN: 12119520     EISSN: None     Source Type: Journal    
DOI: None     Document Type: Article

References (100)

1. BARKMAN J.J., MORAVEC J. & RAUSCHERT S. (1986): Code of phytosociological nomenclature. Ed. 2. Vegetatio 67: 145-195.
2. BÉGUIN C. & THEURILLAT J.-P. (1984): Quelques aspects du complexe des falaises rocheuses sur silice dans le Haut-Valais (Alpes, Suisse). Candollea 39: 647-673
3. BLAŽKOVÁ D. (1962): Phytozönologische Studien aus den Roblínské lesy (Roblin Wälder). Acta Univ. Carol., Biol. 1962: 219-288.
4. BLAŽKOVÁ D. (1989): Vegetace chráněného území Staňkovka (Vegetation of Staňkovka Reserve). Bohemia Centr. 18: 77-103.
5. BLAŽKOVÁ D. (1997): Teplomilné doubravy s Buglossoides purpurocaerulea ve středních Čechách (Thermophilous oak forests with Buglossoides purpurocaerulea in central Bohemia). Preslia 68(1996): 289-303.
6. BRAUN-BLANQUET J. (1928): Pflanzensoziologie. Grundzüge der Vegetationskunde. Springer, Berlin.
7. BRAUN-BLANQUET J. (1931): Aperçu des groupements végétaux du Bas-Languedoc. Commun. Stat. Int. Géobot. Médit. Alpine Montpellier 9: 35-40.
8. BRAUN-BLANQUET J. (1932): Zur Kenntnis nordschweizerischer Waldgesellschaften. Beih. Bot. Centralbl. 49, Suppl. (Festschrift Drude): 7-42.
9. BRAUN-BLANQUET J. (1951): Pflanzensoziologie. Grundzüge der Vegetationskunde. Ed. 2. Springer, Wien.
10. CHYTRÝ M. (1991): Phytosociological notes on the xerophilous oak forests with Genista pilosa in south-western Moravia. Preslia 63: 193-204.
11. CHYTRÝ M. (1994): Xerothermic oak forests in the middle Váh Basin and the southern part of the Strážovská hornatina Upland, Slovakia. Scripta Fac. Sci. Nat. Univ. Masaryk. Brun. Biol. 22-23 (1992-1993): 121-134.
12. CHYTRÝ M. & HORÁK J. (1997): Plant communities of the thermophilous oak forests in Moravia. Preslia 68(1996): 193-240.
13. CHYTRÝ M. & VICHEREK J. (1995): Lesní vegetace Národního parku Podyjí/Thayatal. Die Waldvegetation des Nationalparks Podyjí/Thayatal. Academia, Praha.
14. DOMIN K. (1928): The plant associations of the valley of Radotín. Preslia 7: 3-68.
15. EHRENDORFER F. (ed.) (1973): Liste der Gefäßpflanzen Mitteleuropas. Ed. 2. Gustav Fischer, Stuttgart.
16. FEKETE G. (1956): Die Vegetation des Velenceer Gebirges. Ann. Hist.-Nat. Mus. Natl. Hung., Ser. N. 7: 343-362.
17. FEKETE G. (1965): Die Waldvegetation im Gödöloer Hügelland. Akadémiai Kiadó, Budapest.
18. FEKETE G. & JAKUCS P. (1968): Der xerotherme Eichenwald des Bükk-Gebirges (Corno-Quercetum). Bot. Közlem. 55: 59-67.
19. FIRBAS F. & SIGMOND H. (1928): Vegetationsstudien auf dem Donnersberge im Böhmischen Mittelgebirge. Lotos 76: 113-172.
20. FÖRSTER M. (1979): Gesellschaften der xerothermen Eichenmischwälder des deutschen Mittelgebirgsraumes. Phytocoenologia 5: 367-446.
21. FRAHM J.-P. & PREY W. (1992): Moosflora. Ed. 3. E. Ulmer, Stuttgart.
22. HARGITAI Z. (1940): Nagykorös növényvilága. H. A homoki növenyszövetkezetek (The vegetation of Nagykorös. II. The sand plant communities). Bot. Közlem. 37: 205-240.
23. HILL M.O. (1979): TWINSPAN. - A Fortran program for arranging multivariate data in an ordered two-way table by classification of the individuals and attributes. Cornell University, Ithaca.
24. HORÁK J. (1969): Waldtypen der Pavlovské kopce (Pollauer Berge). Přír. Práce Ústavů Českoslov. Akad. Věd. Brno, 3: 1-40.
25. HORÁK J. (1979): Geobiocenologické studie jihomoravských šípákových doubrav (Geobiocoenological study of southern Moravian Quercus pubescens forests). Lesnictví 25: 769-796.
26. HORÁK J. (1980): Teplomilné doubravy jihomoravských sprašových tabulí a pleistocenních teras (Aceri campestris querceta a Ligustri querceta) (Thermophilous oak forests of southern Moravian loess plains and Pleistocene terraces). Lesnictví 26: 587-620.
27. HORÁK J. (1981): Doubravy moravských okrajů krystalinika České vysočiny (Oak forests of Moravian crystalline fringes of the Bohemian Uplands). Lesnictví 27: 499-524.
28. HORÁK J. (1983): Südmährische Feldahorn-Eichenwälder (Aceri campestris-Querceta). Waldtypologische Mitteilung. Acta Univ. Agric., Brno, C. 52: 59-75.
29. HORÁNSZKY A. (1964): Die Wälder des Szentendre-Visegráder Gebirges. Akadémiai Kiadó, Budapest.
30. HORVÁT A.O. (1976): Potentillo-Quercion s.l. - Waldstudien. Verh. Zool.-Bot. Ges. Wien 115: 55-67.
31. HORVAT I., GLAVAČ V. & ELLENBERG H. (1974): Vegetation Südosteuropas. Gustav Fischer, Jena.
32. JAKUBOWSKA-GABARA J. (1993): Recesja zespołu świetlistej ḑbrowy Potentillo albae-Quercetum LiBB. 1933 w Polsce (Decline of the Potentillo albae-Quercetum oak forest community in Poland). Wydawnictwo Uniwersytetu Łódzkiego, Łódź.
33. JAKUCS P. (1960): Nouveau classement cénologique des bois de chênes xérothermes (Quercetea pubescenti-petraeae cl. nova) de l'Europe. Acta Bot. Acad. Sci. Hung. 6: 267-303.
34. JAKUCS P. (1961a): Die phytozönologischen Verhältnisse der Flaumeichen-Buschwälder Südoslmitteleuropas. Akadémiai Kiadó, Budapest.
35. JAKUCS P. (1961b): Die Flaumeichen-Buschwälder in der Tschechoslowakei. In: LÜDI W. (ed.), Die Pflanzenwelt der Tschechoslowakei, Veröff. Geobot. Inst. ETH Stiftung Rübel Zürich 36: 91-118.
36. JAKUCS P. & FEKETE G. (1957): Der Karstbuschwald des nordöstlichen Ungarischen Mittelgebirges (Quercus pubescens-Prunus mahaleb nova ass.). Acta Bot. Acad. Sci. Hung. 3: 253-259.
37. KLIKA J. (1928a): Une étude géobotanique sur la végétation de Velká Hora près de Karlštejn. Bull. Int. Acad. Tchéque Sci., Cl. Sci. Math. Nat. Méd. 29: 17-42.
38. KLIKA J. (1928b): Geobotanická studie rostlinných společenstev Velké Hory u Karlštejna (Geobotanical study of plant communities of Velká Hill near Karlštejn). Rozpr. České Akad. Věd, Tř. 2, Vědy Mat. Přír. 37/12: 1-42.
39. KLIKA J. (1932): Lesy v xerothermní oblasti Čech (Forests in xerothermic area of Bohemia). Sborn. Českoslov. Akad. Zeměd. 7A: 321-359.
40. KLIKA J. (1933): Studien über die xerotherme Vegetation Mitteleuropas II. Xerotherme Gesellschaften in Böhmen. Beih. Bot. Centralbl. 50B: 707-773.
41. KLIKA J. (1942): Rostlinná společenstva Velké hory (Plant communities of Velká hora). Sborn. České Akad. Techn. 16/93: 580-602.
42. KLIKA J. (1952): Fytocenologická studie lesních společenstev Českého Středohoří (Phytosociological study of forest communities of the České Středohoří Mts.). Rozpr. České Akad. Vědy Tř. 2, Vědy Mat. Přír. 61, Pars 1, 1953 (1951)/15: 1-50.
43. KLIKA J. (1955): Nauka o rostlinných společenstvech (Fytocenologie) (Vegetation science (Phytosociology)). Nakladatelství ČSAV, Praha.
44. KLIKA J. (1957): Poznámky k fytocenologii a typologii našich xerothermních doubrav (sv. Quercion pubescentis) (Notes on the phytosociology and typology of our thermophilous oak forests). Sborn. Českoslov. Akad. Zeměd. Věd. Lesn. 3: 569-596.
45. KLIKA J. (1959): Fytocenologické poměry polesí Dřevíč a Žlubinec na Křivoklátsku (Phytosociological characterization of Dřevíč and Žlubinec forest tracts in the Křivoklát area). Acta Univ. Carol. Biol. 1958/2: 215-266.
46. KOBLÍŽEK J. (1990): Fagaceae DUMORT. - bukovité. In: HEJNÝ S. & SLAVÍK B. (eds.), Květena České republiky 2 (Flora of the Czech Republic 2), Academia, Praha, pp. 17-35.
47. KOVÁCS M. (1969): Das Corno-Quercetum des Mátra-Gebirges. Vegetatio 19: 240-255.
48. KOVÁCS M. (1975): Beziehung zwischen Vegetation und Boden. Die Bodenverhältnisse der Waldgesellschaften des Mátra Gebirges. Akadémiai Kiadó, Budapest.
49. KWIATKOWSKA A.J. & WYSZOMIRSKI T. (1988): Decline of Potentillo albae-Quercetum phytocoenoses associated with the invasion of Carpinus betulus. Vegetatio 75: 49-55.
50. LIBBERT W. (1933): Die Vegetationseinheiten der neumärkischen Staubeckenlandschaft unter Berücksichtigung der angrenzenden Landschaften. 2. Teil. Verh. Bot. Vereins Prov. Brandenburg 74: 229-348.
51. MAGYAR P. (1933): Erdotipusvizsgálatok a Börzsönyi- és a Bükkhegységben (Study of forest types in the Börzsöny and Bükk Mts.). Erdész. Kísérl. 35: 396-450.
52. MÁTHÉ I. & KOVÁCS M. (1962): A gyöngyösi Sárhegy vegetációja (The vegetation of Sárhegy near Gyöngyös). Bot. Közlem. 49: 309-328.
53. MATUSZKIEWICZ W. (1981): Przewodnik do oznaciania zbiorowisk roślinnych Polski (A key to the determination of plant communities of Poland). Państwowe Wydawnictwo Naukowe, Warszawa.
54. MATUSZKIEWICZ W. & MATUSZKIEWICZ A. (1956): Materiały do fitosocjologicznej systematyki cieplolubnych da̧brów w Polsce (Data on phytosociological systematics of the thermophilous oak forests in Poland). Acta Soc. Bot. Poloniae 25: 27-72.
55. MICHALKO J. (1957): Geobotanické pomery pohoria Vihorlat (Geobotanical characteristics of the Vihorlat Mts.). Vydavatel'stvo SAV, Bratislava.
56. MICHALKO J. & DŽATKO M. (1965): Fytocenologická a ekologická charakteristika rastlinných spoločenstiev lesa Dubník pri Seredi (Phytosociological and ecological characteristics of the plant communities of Dubník forest near Sered'). Biol. Práce Slov. Akad. Vied 11/5: 47-115.
57. MICHALKO J., MAGIC D., BERTA J., RYBNÍČEK K. & RYBNÍČKOVÁ E. (1987): Geobotanical map of Č.S.S.R. Slovak Socialist Republic. Text Part. Veda, Bratislava.
58. MICHALKO J. & PLESNÍK P. (1982): Die Vegetation der Tiefebene Záhorská nížina in Bezug auf die natürlichen Verhältnisse (Vegetationskarte). Acta Bot. Slov., A. 6: 225-284.
59. MIKYŠKA R. (1963): Lesy v Zálabí Východočeské nížiny. Fytocenologická studie (Forests in the Zálabí area of East Bohemian Lowland. Phytosociological study). Rozpr. Českoslov. Akad. Věd, Ser. Math.-Nat., 73/15: 1-92.
60. MIKYŠKA R. (1968): Wälder am Rande der Ostböhmischen Tiefebene. Rozpr. Českoslov. Akad. Věd, Ser. Math.-Nat., 78/4: 11-22.
61. MIKYŠKA R. et al. (1968): Geobotanická mapa ČSSR. 1. České země (Geobotanical map of Czechoslovakia. 1. Czech Lands). Academia, Praha.
62. MORAVEC J. (1952): Vliv půdních typů na lesní fytocenosy na středním Pootaví (Influence of soil types on forest plant communities in the middle Otava area). Ms., Thesis, Charles Univ., Praha.
63. MORAVEC J. (1964): Differenzierung der Pflanzengesellschaften des Carpinion ISSLER 1931 emend. OBERD. 1953 durch Migration in Südwestböhmen. Preslia 36: 165-177.
64. MORAVEC J. (1972): Poznámky k výskytu smrkovníku plazivého-Goodyera repens (L.) R.BR.-na Strakonicku (Notes on the occurrence of Goodyera repens in Strakonice area). Sborn. Jihočesk. Muz. České Budějovice, Přír. Vědy 12: 18-24.
65. MORAVEC J. et al. (1991): Přirozená vegetace území hlavního města Prahy a její rekonstrukční mapa (Natural vegetation of the capital city of Prague and its reconstruction map). Academia, Praha.
66. MORAVEC J. et al. (1995): Rostlinná společenstva České republiky a jejich ohrožení (Plant communities of the Czech republic and their endangerment). Ed. 2. Severočeskou Přír., Append. 1995: 1-206.
67. MRÁZ K. (1958a): Subkontinentální doubravy ve středním Polabí (Subcontinental oak forests in the middle Labe area). Sborn. Českoslov. Akad. Zeměd. Věd, Lesn. 4: 1-20.
68. MRÁZ K. (1958b): Beitrag zur Kenntnis der Stellung des Potentillo-Quercetum. Arch. Forstwesen 7: 703-728.
69. MRÁZ K. (1963): Lesy při soutoku Sázavy a Vltavy (Forests near the confluence of the Sázava and Vltava). Práce Výzk. Ústavů Lesn. 26: 137-184.
70. MUCINA L. & MAGLOCKÝ Š. (eds.) (1985): A list of vegetation units of Slovakia. Doc. Phytosoc., N.S. 9: 175-220.
71. MÜLLER T. (1992): Quercetalia pubescenti-petraeae KLIKA 33 corr. MORAVEC in BÉGUIN et THEURILLAT 84. In: OBERDORFER E. (ed.), Süddeutsche Pflanzengesellschaften, Teil IV: Wälder und Gebüsche, Ed. 2, Gustav Fischer, Jena, pp. 119-137.
72. NEUHÄUSL R. & NEUHÄUSLOVÁ-NOVOTNÁ Z. (1968): Mesophile und subxerophile Waldgesellschaften Mittelböhmens. Folia Geobot. Phytotax. 3: 225-273.
73. NEUHÄUSL R. & NEUHÄUSLOVÁ-NOVOTNÁ Z. (1969): Die Laubwaldgesellschaften des östlichen Teiles der Elbeebene, Tschechoslowakei. Folia Geobot. Phytotax. 4: 261-301.
74. NEUHÄUSL R. & NEUHÄUSLOVÁ-NOVOTNÁ Z. (1977): Cynancho-Quercetum PASSARGE 1957 in den Tschechischen Ländern. Stud. Phytol. 1977: 89-93.
75. PAPP L. & SZODRIFT I. (1967): Die Vegetation und die ökologischen Verhältnisse des Naturschutzareals bei Kunbaracz. Acta Bot. Acad. Sci. Hung. 13: 259-275.
76. PASSARGE H. (1957): Waldgesellschaften des nördlichen Havellandes. Deutsche Akad. Landwirtschaftswiss. Berlin Wiss. Abh. 26: 11-39.
77. PASSARGE H. & HOFMANN G. (1968): Pflanzengesellschaften des nordostdeutschen Flachlandes 2. Gustav Fischer, Jena.
78. POELT J. (1969): Bestimmungsschlüssel europäischer Flechten. J. Cramer, Lehre.
79. POLDINI L. (1988): Übersicht des Verbandes Ostryo-Carpinion orientalis (Quercetalia pubescentis) in SO-Europa. Phytocoenologia 16: 125-143.
80. POTT R. (1992): Die Pflanzengesellschaften Deutschlands. E. Ulmer, Stuttgart.
81. RYBNÍČEK K. & RYBNÍČKOVÁ E. (1994): Vegetation histories of the Pannonian, Hercynic, and Carpathian regions of the former Czechoslovakia. Diss. Bot. 234: 473-485.
82. RYBNÍČKOVÁ E. (1985): Dřeviny a vegetace Československa v nejmladším kvartéru (Woody plants and vegetation of Czechoslovakia in the late Quaternary). Ms., Thesis, Institute of Systematic and Ecological Biology, Brno.
83. SAMEK V. (1960): Lesy středního Povltaví. - Část II. (Forests of the middle Vltava area. - Part II). Práce Výzk. Ústavů Lesn. 18: 89-140.
84. SAMEK V. (1962): Lesy severovýchodního výběžku Brdských Hřebenů (Forests of north-eastern promontory of Hřebeny group in the Brdy Mts.). Práce Výzk. Ústavů Lesn. 24: 105-168.
85. SAMEK V. (1964): Lesní společenstva Českého krasu (Forest communities in Bohemian Karst). Rozpr. Českoslov. Akad. Věd, Ser. Math.-Nat. 74/7: 1-71.
86. SCAMONI A. & PASSARGE H. (1959): Gedanken zu einer natürlichen Ordnung der Waldgesellschaften. Arch. Forstwesen 8: 386-426.
87. SCHUBERT R. (1972): Übersicht über die Pflanzengesellschaften des südlichen Teiles der DDR. III. Wälder. Teil 1. Hercynia, N. F. 9: 1-34.
88. SCHUBERT R., HILBIG W. & KLOTZ S. (1995): Bestimmungsbuch der Pflanzengesellschaften Mittel- und Nordostdeutschlands. Gustav Fischer, Jena.
89. ŠMARDA F. (1961): Rostlinná společenstva území přesypových písků lesa Doubravy u Hodonína (Plant communities of mobile sands in Doubrava forest near Hodonín). Práce Brněnské Zákl. Českoslov. Akad. Věd 33/1: 1-56.
90. SOÓ R. (1937): A Nyirség erdoi és erdotipusai (Forests and forest types in Nyirség area). Erdész. Kísêrl. 39: 337-380.
91. SOÓ R. (1963): Systematische Übersicht der pannonischen Pflanzengesellschaften VI. Die Gebirgswälder II. Acta Bot. Acad. Sci. Hung. 9: 123-150.
92. SVOBODA P. (1955): Lesní dřeviny a jejich porosty. Část II (Forest trees and their stands. Part II). SZN, Praha.
93. TER BRAAK C.J.F. (1987): CANOCO - a FORTRAN program for canonical community ordination by [partial] [detrended] [canonical] correspondence analysis, principal components analysis and redundancy analysis (version 2.1). Agricultural mathematics Group, Wageningen.
94. TER BRAAK C.J.F. (1990): Update notes: CANOCO version 3.10. Agricultural mathematics Group, Wageningen.
95. VESECKÝ A., PETROVIČ Š., BRIEDOŇ V. & KARSKÝ V. (eds.) (1958): Atlas podnebí Československé republiky (Climate atlas of the Czechoslovak Republic). Ústřední správa geodesie a kartografie, Praha.
96. WALLNÖFER S., MUCINA L. & GRASS V. (1993): Querco-Fagetea. In: MUCINA L., GRABHERR G. & WALLNÖFER S. (eds.), Die Pflanzengesellschaften Österreichs 3, Wälder und Gebüsche, Gustav Fischer, Jena, pp. 85-236.
97. WENDELBERGER G. (1955): Die Restwälder der Parndorfer Platte im Nordburgenland. Burgenl. Forsch. 29: 11-75.
98. ZÓLYOMI B. (1957): Der Tatarenahom-Eichen-Lösswald der zonalen Waldsteppe. Acta Bot. Acad. Sci. Hung. 3: 401-424.
99. ZÓLYOMI B. (ed.) (1967): Guide der Exkursionen des Internationalen Geobotanischen Symposiums. Ungarn. Eger Vácrátót 5-10. Juni 1967. Dr. Zólyomi Bálint.
100. ZÓLYOMI B. & JAKUCS P. (1957): Neue Einteilung der Assoziationen der Quercetalia pubescentis-petraeae Ordnung im pannonischen Eichenwaldgebiet. Ann. Hist.-Nat. Mus. Natl. Hung., Ser. N. 8: 227-229.